V restauraci - Holzmann

https://www.youtube.com/watch?v=bBJqbS23FC4

 

V restauraci

 

B: Pane vrchní, prosím vás!

H: Už letím, šéfe. Tak co si dáme, šéfe?

B: No tak něco k jídlu. Já bych chtěl, kdybyste mi dal jídelní

    lísteček.

H: Jídelní lístek, ano. Tak moment, jen co ho najdu. Počkejte,

    kam já ho dal, safra. Prve tady někde byl. Jídelní lístek.

B: A vy máte jenom jeden?

H: No tak to vám snad stačí, ne?

B: Jeden mi stačí.

H: No tak vidíte.

B: Hlavně když mi ho dáte.

H: Samozřejmě, že vám ho dám, jen co ho najdu. Nechcete si

    dát řízek?

B: Tak to já ještě nevím, já bych chtěl nejdříve ten jídelní lístek.

H: Jídelní lístek, ano. Si dejte řízek a máte to. Stejně byste si ho

    dal.

B: Prosím vás, co vy víte, co já bych si dal.

H: Jé, už vím, kde je, víte kde je? Já jsem s ním prve podložil

    stůl, šéfe. Nadzvedněte to – no vidíte, tady je, helejte. No

    podívejte, tak si můžete vybrat, tady ho máte.

B: Děkuji. Ale pane vrchní, to je všechno přeškrtaný tady

    seshora.

H: Jak to, všechno? Helejte, tady máte řízek.

B: No a to je všecko?

H: No samozřejmě, vidíte, to druhý je pryč.

B: No jo, no. Jo počkejte, tady je ještě ptáček dole. Tak mi dejte  

    toho ptáčka.

H: Jakej ptáček? To je vedoucí Ptáček.

B: Jo vedoucí. Tak mi doneste tedy ten řízeček.

H: Řízeček, samozřejmě, prosím.

B: Jo a počkejte, nemáte tam náhodou k tomu něco ostřejšího,

    tak trošku na povzbuzení?

H: Něco ostrýho na povzbuzení?

B: Jo.

H: No tak máme tady, jak vidíte, celerovej salát.

B: Celerovej salát?

H: No.

B: Ale to přece není nic ostrýho a taky ne na povzbuzení.

H: Celerovej salát?

B: No ovšem, že ne. Co? Ale ne, to jsou pověry.

H: No tak – mně to pomáhá.

B: To já nechci, doneste mi jen ten řízeček.

H: Řízeček, samozřejmě, prosím.

B: Jo a pane vrchní, prosím vás, podívejte se ten ubrus, samej

    drobek, kdybyste mi to nějak trošku mohl oprášit.

H: No samozřejmě, to vám trošičku opráším.

B: Na mně to nemusíte smetávat.

H: Ne, to je v pořádku, trošku, takhle to uděláme.

B: Ještě ten popelník, kdybyste odnesl.

H: No jistě, takhle to tady, nechali to tady, to jsou lidi, tadyhleto.

B: No tak prosím vás, pane vrchní, podívejte se!

H: To je v pořádku, to je jenom pár čistejch vajglů, to je v

    pořádku. Podržte to, já vám ještě otočím takhle trošičku...

B: Ale to snad není nutné, pane vrchní!

H: Vono je to lepší, protože vono je to z týhle strany...

    ...vono je to z týhle strany sice trochu flekatější, ale je to tady

    krásně zaschlý, jak vidíte, takže vono je to lepší takhle.

B: To je dobrý, to stačí, ano. Tak mi doneste ten řízek.

H: Řízeček, samozřejmě, ano.

B: Jo a pane vrchní, já mám hroznou žízeň, jedno pivo.

H: Pivečko, samozřejmě, už je tam natočený, samozřejmě,

    hned to bude, ano.

B: Ale pane vrchní, prosím vás, nejdříve to pivo, nebo leknu

    žízní.

H: Samozřejmě, abyste nelekal, nelekejte se, já vám ho přinesu

    hned, ano. Ták – CRRR. U Nudle, restaurace U Nudle,

    kdepak, to jste špatně, my jsme u nudle, vlastně my jsme

    restaurace, no jo, kdepak kuří oka, to jste špatně. Ták –

    CRRR. U Nudle. Jó nazdar, Lojzo, no to je dost, že voláš! A

    jak to, žes tam včera nebyl? Co? Ušní katar? A jak to, ušní

    katar? To kašleš ušima, nebo...?

B: Pane vrchní! Prosím vás, to pivo!

 

 

H: Jo takhle, aha, v uších jako, no jo. Hochu, tam jsi měl bejt, to  

    byla svatba, no jé, to bys... ta dala člověku tu pravou náplň.

    No jako myslím, že ses tam mohl naplnit, čeho jsi chtěl, no jo.

    Já ti tam byl plnej kontušovky. No jó, no, to bys nevěřil, co ta

    kontušovka s člověkem udělá. Já myslel, že je to má

    poslední hodinka. Představ si, já ti tam po polívce napsal

    svou poslední vůli. Já ti myslel, že už se masa ani nedožiju.

B: To pivo, prosím vás!

H: Co? Jaký pivo? Jo tak, toho si nevšímej, to tady zlobí jeden

    s pivem pořád, no jo. Co? Prosím tě! No vypravuj, to je

    zajímavý, hm... jó, jó, hm... A kam spěcháš? Aha, no jo, tak

    zavolej, až budeš na place. No ahoj, nazdar.

B: No to je dost!

H: Tak tady to šéfe máte, to pivečko. CRRR. U Nudle. Kdepak,

    to jste špatně. Kdepak bedny dělá tady Bednotechna nebo

    Technobedna. No jo, samozřejmě. Tak šéfe, tady...

B: No to... To pivo!!!

H: Ták, tady máte ten řízeček. A to pivečko.

B: No to je dost, to vám řeknu, žízeň.

H: Můžete se hned do toho pustit.

B: To pivo má ale divnou chuť.

H: Pivo?

B: No to vám povím.

H: Nahořklý takový, jak pivo.

B: Podívejte se, jak je to pivo kalný, vidíte to?

H: Kalný? Kdepak kalný, to je jen tak špinavá sklenice.

B: No a to má bejt jako ten řízek, tohle?

H: No samozřejmě, vždyť to vidíte, ústřice to nejsou.

B: No jo, ale to to teda ale vypadá.

H: Jak řízek, co?

B: No ale že by to vypadalo čerstvě, to se říct nedá, pane

    vrchní.

H: Tak je snad trochu unavenej, že jo, ale je to řízek.

B: No řízek, ale taky sotva viditelnej, to tady naproti v restauraci

    dávají přinejmenším třikrát tak velký porce.

H: No jo, ale nezapomeňte, že zas na tom tolik nevydělaj, že jo.

    Všechno má svý.

B: Ale pane vrchní, to je úplně studený!

H: Co je studený?

B: No všecko, brambory.

H: No to je takovej druh.

B: Ale prosím vás. Ten řízek je taky studenej.

H: Řízek?

B: No ovšem!

H: Ten je teplej, šáhněte si.

B: No prosím vás! To snad není možný! Vždyť mě umastíte.

H: Trochu čistýho omastku, no.

B: Tohle je mi hospoda, kdybych neměl takovej hlad, tak se jdu

    najíst naproti.

H: No je dobrej, vidíte to? Ano naproti, tam vařej dobře, já tam

    taky chodím.

B: No ale to nejde vůbec ani ukrojit, podívejte se, pane vrchní,

    tohle já jíst nebudu, to si odneste a přineste mi jinej řízek.

H: No jinej řízek šéfe, teď, když už jste ho takhle ohnul?

B: Vždyť to ale vidíte, jak je to tuhý maso.

H: No jo, já ty tuhý řízky, abych vám řekl upřímně, taky rád

    nemám. Hlavně z toho důvodu, že veškerou sílu, co ten řízek

    tomu tělu dá, člověk tím kousáním zase ztratí.

B: Podívejte se, jak to maso je tuhý, to nejde vůbec ani ukrojit.

H: Ukažte, já vám trošku nabrousím nůž, budete vidět, jak to

    půjde krásně.

B: Ale né, kdyžtak mi přineste jinej příbor.

H: Nebojte se, to půjde, ten bude ostrej. CRRR.

B: Prosím vás, tady já nebudu.

H: U Nudle.

B: Tady máte sto korun a já se jdu najíst naproti. A je to.

H: Restaurace U Nudle. Kdepak, to jste špatně. No

    samozřejmě, už potřetí voláte. Ten bude šéfe jak břitva, to

    budete koukat. Šéfe? Je tohleto možný, to jsou lidi! Dá mi

    sem stovku tuzéra a uteče mi bez placení!