Seznamovací kancelář, Sobota, Šimek

https://youtu.be/Sb1T0Fzm-o4

V SEZNAMOVACÍ KANCELÁŘI
Šimek (2)  a Sobota (1)

1 - Dobrý den, jsem tady dobře v seznamovací kanceláři? Nejsem. Já jsem vlez zase jinam.
2 – jste, nebuďte nervózní, pojďte. Pojďte dál,
1 - děkuji
2 – jste tady úplně dobře. co byste potřeboval?
1 – no podívejte se, já jsem se octnul v takový nežádoucí situaci
2 – no ano, ano
1 – já bych se potřeboval seznámit se ženou
2 – se ženou.
1 – se ženou
2 - To je mi jasný. A aby vám bylo jasno: chlapy my tady s chlapama neseznamujem, víte?
1 – to mi tak ani moc nevadí, víte, páč s těma já už se znám. To my tam u nás máme takovou dobrou partu, voni už taky čekaj, jak to se mnou dopadne, víte.
2 – dobře, dobře.
1 – no tak to bych byl jedině rád, kdyby to se mnou konečně dopadlo dobře.
2 – no helejďte se, abysme se nezdržovali. Jakou ženu byste si asi  vedle sebe tak představoval?
1 – no tak, podívejte se, to si můžu vybrat?
2 – tak jistě. Z toho, co tady máme na skladě, tak samozřejmě.
1 – máte něco čerstvýho?
2 – jak - čerstvýho?
1 – no jak čerstvýho? Abyste mi nenabízel nějaký ženský, který už tady ležej dlouho, víte?
2 – helejďte, to vám může bejt jedno, jak dlouho tady ležej. Hlavně aby vám dotyčná vyhovovala.
1 – to není pravda. Jak tady ňáká leží dlouho, tak je vidět, že o ní není valnej zájem. Já pak kvůli vám s ňákou takovou nebudu celej život, člověče. 
2 – počkejte, snad nezačnete křičet. Vy mi tady něco vyčítáte a já jsem vám vlastně ještě nic nenabídl.
1 – no právě proto, že jste mi nic nenabíd, člověče. To jsem byl předloni támhle v Hamburku a jen jsem vešel do toho
2 – do čeho?
1 – dovnitř, že jo, tak kolem mě bylo ženskejch,  to byste koukal, člověče
2 – dovolte, snad si nechcete plést naši seznamovací kancelář s ňákym vykřičenym domem.
1 – no já ne, já nekřičel, to oni, když mě vyhazovali.
2 – a proč vás vyhazovali?
1 – poněvadž jsem zdůrazňoval, že chci nějakou pracovitou, který nejde o peníze.
2 – helejďte, a co jste jí nabídl?
1 – co jsem jí moh nabídnout?  Akorát tak příslib … že si jí vemu.
2 – aha. A jakou ženu byste si asi tak představoval od nás?
1 – taky takovou. Mě to radila máma, víte? Ona máma  máma má ..
2 – má máma, no.
1 – má máma má
2 – já chápu, vaše máma
1 – má máma má o mě strach. Ona má strach, abych taky ňáký konečně nesed na led, víte?
2 – nesed na led?
1 – na led, no.
2 – víte, neříkala na lep?
1 – na lep?
2 – no, na lep.
1 – jako na hlavu?
2 – ne. Jako na lepidlo.
1 – na lepid… co bych jí sedal na lepidlo, člověče. Přece se podivám, kam si sedám, když mě pozve, ne
2 – počkejte, no ne, to se tak říká. Sednout někomu na lep. To je jako kdybyste ňáký skočil na špek.
1 – to jo, to bych skočil. Já nemám rád hubený.
2 – tak vidíte. Už začínám mít jasno. Takže hubenou nechcete.
1 – ne, to si radši připlatim, víte? Ona máma říká, aby něco zmohla. A měla by mít taky sílu v nohách.
2 – sílu v nohách. A proč zrovna v nohách?
1 – no poněvadž ono k nám je to do schodů, víte, a teďka ono nosit teďka ty těžký tašky nákupní. A to uhlí, a kojit přitom, víte?
2 – počkejte. Snad nebude kojit když ponese uhlí.
1 – no a co když budu mít hlad? ….. co když bude mít hlad, kluk.
2 – vy máte kluka?
1 – no já ne, ale ona bude mít.
2 – s kym?
1 – no to je jedno, hlavně aby měla kluka, aby mě zastal, až budu starej, víte? My máme taky ovocný stromy a ty koruny, a třást těma korunama a třást tim se všim
2 – počkejte chvíli, nechcete teda ňákou rovnou
1- no rovnou chci, křivou nechci, víte? To by se mě lidi smáli, že jsem si špatně vybral kvůli vám.
2 – já myslim jestli nechcete ňákou rovnou s děckem
1 – jak s děckem?
2 – no s dítětem.
1 – no a s dospělým by to nešlo?
2 – jak s dospělým?
1 – no s dospělým dítětem, aby mě už pomoh třást s korunama.
2 – no jo, to máte těžký
1 – no to je těžký. Ale dva už s tim zatřesem.
2 – myslim že to máte těžký ňákou takovou ženskou sehnat. Teda nebylo by to těžký, ale nesmělo by vám vadit, že by byla asi tak o 20 let starší než jste vy.
1 – no tak to ne, to nechci, to jsem si rovnou moh vzít mámu, víte?
2 – helejďte se, já vám začínám rozumět.  BERE DO RUKOU PAPÍRY  Abysme se nějak dohodli…
1 – ať se hneme z fleku, víte?
2 – no právě. Vám ani tak nejde o lásku, že jo?
1 – ne, mě jde spíš o sílu
2 – no ano, vy potřebujete takovou  ženu nějakou, aby měla výdrž, aby něco zastala. O sílu vám jde.
1 – co tam máte, no?
2 – co tady mám, no, mám tady jednu lehkou atletku
1 – lehkou nechci, já už jsem vybouřenej.
2 – mě nechcete rozumět! To je sportovkyně. Lehká atletka. Hází kladivem.
1 – vzteklou taky nechci. To by mi ještě chybělo dostat kladivem.
2 – vzteklá není a když nechcete, já ji škrtám. Pak tady mám jistou Martu… počkejte, já to nemůžu jméno přečíst, Marta Buková
1 – Buková, Buková
2- Martu Bukovou
1 – to je divný jméno, člověče, to je divný
2 – to je jedno, jak se jmenuje
1- co?
2 – Buková se jmenuje, to se stejně teď změní, až si vás veme, ne? Bude se jmenovat podle vás.
1 – no jo vlastně! Luděk!
2 – podle vašeho příjmení se bude jmenovat, ne? Jaké ráčíte mít příjmení?
1 – já Jedle.
2 – no tak vidíte. Tak slečna Buková se teď bude jmenovat Jedlová.
1 – Jedlová? …. Člověče, to jste to narovnal, teda. Jedle, to ještě šlo, ale Jedlová. To je jak když
2 – já už nevim, jak s váma. Tak když se vám to nelíbí, ať si slečna nechá své dívčí jméno, ne?
1 – jak se potom bude jmenovat?
2 – no Buková … a vy se budete jmenovat Jedle. Každý si necháte svý.
1 – člověče, vy to vylepšujete čim dál tim víc. Víte jak bude vypadat ta vizitka na dveřích? Buková Jedle. To k nám za chvilku začnou jezdit pro dříví.
2 – já myslim, že za své jméno se nikdo nemusí stydět.
1 – ne. A pro zajímavost, jak vy se jmenujete? Že jsem tak smělej, víte?
2 – no jak? Normálně. Hroch.
1 – že se nestydíte, člověče.
2 – proč bych se styděl? Já jsem na svoje jméno hrdý.
1- Hrdý ještě ke všemu
2 - Táta byl Hroch, děda byl Hroch, my jsme slavný rod Hrochů.
1 – jo, jo. A odkaď, helejďte?
2 – no z Píšťan.
1 – to je logický. Tam je bahno, víte?
2 – helejďte, nechte si toho,vy Jedle.
1 – no
2 – a řekněte mi, jestli vám mám rezervovat tu Bukovou.
1 – je opravdu silná?
2 – to víte že je. Jako bejk.
1 – člověče, no dovolte laskavě. Snad jako býk, ne?
2 – tak promiňte, Jedle.
1 – ne nic se nestalo, Buku, teda Hrochu, chci říct. Vy jste mě zblbnul, člověče.
2 – hlavně buďte rád, že dotyčná je silná.
1 – no a jak to víte, že je silná?
2 – no tak vždycky tady o poutích zápasí s medvědicí.
1 – a vyhrává?
2 – no tak, musim přiznat,  minule prohrála.
1 – nemoh byste mě teda radši seznámit s tou medvědicí?
2 – počkejte, já vám nerozumim, proč jako?
1 – no když vyhrála…
2 – snad byste si nechtěl vzít medvědici.
1 – no hned ne, samozřejmě, ňákej čas bych s ní musel chodit, ne?
2 – no to teda nevim. To jsou chutě. Vzít si medvědici!
1 – helejďte se, vy jste ženatej?
2 –  no jsem
1 – no vidíte, když si někdo může vzít Hrocha, proč já bych si nemoh vzít medvědici.
Na shledanou.