Rozvod - Holzmann

https://www.youtube.com/watch?v=YiijtXzwRO8

 

ROZVOD

 

C:  Buďte pozdraven, pane Jouda! Co tady děláte?

J:   Jé, dobrý den, pane Carboch. Tak tady trošku odpočívám.

C:  Jo tak. To je ale náhoda. Já už vás dneska jednou viděl.

J:   Neříkejte.

C:  No jo, ale vy jste to nebyl.

J:   Jo tak. Nechcete si na chvíli tady ke mně přisednout?

C:  Ale jo, já si rád, já jsem uběhanej, utahanej jsem vám, to je strašný.

J:   No jo, já vám taky necejtim nohy.

C:  Co říkáte?

J:   Ale říkám, že necejtím nohy, víte.

C:  Máte nějakou rýmu, nebo co?

J:   Ale ne, zkrátka že mě bolejí nohy.

C:  Jo že bolej, aha, takhle. No mně taky. Já vám byl dneska až tadyhle nahoře, tadyhle  

      v tom jsem byl, v tej por... porodní kanceláři.

J:   Jo v poradní kanceláři?

C:  Jo, v poradní kanceláři na kopci.

J:   Nahoře, jo. A copak, snad jste nepotřeboval advokáta?

C:  Jo to vy nevíte? Já myslel, že už to víte.

J:   A co bych měl vědět?

C:  No já jsem přece v tom, v roz... v rozvodovodu, v roz...

J:   Vy jste v rozvodu?

C:  V rozvodovodovým...

J:   No tak to já ani nevím.

C:  A víte s kým? S mojí manželkou!

J:   Samozřejmě. Tak vy se rozvádíte?

C:  Rozvádím, no jo, od stolu i od toho, od kanape.

J:   Myslíte jako od stolu a od lože.

C:  Od jaký odlože?

J:   Myslím jako že se rozvádíte od stolu a od lože, jako od postele.

C:  Jo tak od postele, jo, no tak my máme doma i kanape, víte.

J:   No samozřejmě. A z čí viny vlastně je ten rozvod?

C:  No z manželčiny, to víte, z mý né.

J:   A to máte nějaké pádné důvody k rozvodu?

C:  No jo, tak to víte, že bych se pro nic za nic nenechal rozvíst. Ale to už se nedalo       

      vydržet.

J:   Prosím vás? No ale pokud vím, tak mezi lidma se spíš dává ale vina vám, pane

      Carboch...

C:  Mně?

J:   ...že to mezi váma nehraje.

C:  No tak tady vidíte, co lidi nažvaněj taky. Vždyť nebejt mý manželky, tak by to

      mezi náma ohromně klapalo všecko.

J:   Já nevím, ale říká se, že jste si vzal manželku hlavně proto, že dědila po tetě.

C:  Já že jsem si jí vzal proto, že dědila po tetě? No tak tady vidíte, co lidi namluvěj,

      takovej nesmysl. Vždyť já bych si jí byl vzal i kdyby dědila po někom jiným.

J:   Aspoň tady vidíte, co se mezi lidmi říká.

C:  Lidi, prosím vás, co lidi, nemůžete dát na lidi. Vzal byste si například ženskou,

      která žárlí?

J:   Vaše manželka žárlí?

C:  Žárlí, no představte si, žárlí.

J:   Jděte! A to žárlí jako bezdůvodně?

C:  Co?

J:   Jestli žárlí bezdůvodně.

C:  Bezdůvodně?

J:   Jo.

C:  Prosím vás, bezdůvodně, to by tak ještě scházelo.

J:   Tak kdyby vaše manželka byla divná, nebo nesnesitelná žena, prosím, to je možný.

C:  Pane Jouda, to je tak divná ženská, nedovedete si vůbec představit. Jako – já vám

      chci říct jenom takovej příklad: Nedávno jsem manželku políbil, ona se hned

      urazila, nemluvila na mně, zlobila se.

J:   Kvůli tomu, že jste políbil vaší manželku?

C:  Ale mou ne, já nevím, čí to byla.

J:   Podívejte se, tak to se nedělá, to by se urazila každá žena.

C:  No prosím vás, ještě se jí zastávejte. Nebo ty stížnosti věčný, kdo to má pořád

      vydržet?

J:   A na co si stěžuje?

C:  Furt si na něco stěžuje, pořád.

J:   A na co například?

C:  No co já vím, že nemá co na sebe a takovýhle.

J:   Jděte!

C:  Nemá co na sebe! Přitom jen po mně má troje tepláky! A to není všecko, vždyť

      vám říkám, nebo třeba chodí celý noce jenom po hospodách!

J:   Vaše paní po hospodách?

C:  Celý noce z jedný hospody do druhý.

J:   Jděte!

C:  No jo.

J:   No kdo by to řek. A ona tolik pije nebo co?

C:  Ale ne, ona mě hledá.

J:   Podívejte se, to nejsou, já nevím, ale já veškerou vinu vidím ne u vaší manželky,

      ale u vás, pane Carboch.

C:  U mně, jo? No to jsem si mohl myslet, že něco takovýho přijde, vy jste byl proti

      mně vždycky zaujatej, vy, ještě že vám vůbec něco takovýhleho vyprávím. Já

      půjdu radši domů, než se rozčílím.

J:   No tak, pane Carboch, nerozčilujte se, to nemá význam. Ale uznejte sám, přece má

      od vás také dvě nezletilé děti a rozvod by si měl každý člověk rozmyslet.

C:  No tak co, má je, udělal jsem je a má je, no tak co?

J:   No dobře a když se rozvedete, tak jak to bude s placením?

C:  No jak, tak to vám hned můžu říct, abyste viděl, jakej já jsem.

J:   No?

C:  Já za to nechci vůbec nic!